Egypt, oficiálně Egyptská arabská republika v severovýchodní Africe (malou částí též v Asii), leží na Nilu. Na západě hraničí s Libyí, na jihu se Súdánem, na severovýchodě s Izraelem. Ze severu ho omývají vody Středozemního moře, z východu Rudé moře.

Egypt je jednou z nejlidnatějších zemí Afriky. Většina z přibližně 94 milionů obyvatel žije poblíž břehů řeky Nil, kde se nachází jediná orná půda v zemi. Většina nehostinné pouště Sahary je velmi řídce obydlena. Přibližně polovina obyvatel Egypta žije ve městech, většina z nich v hustě obydlených centrech Káhiry, Alexandrie a dalších velkých měst Nilské delty.

Tato země je známá především díky starověké civilizaci a několika světově proslulým monumentům, jako jsou například pyramidy v Gíze a Velká sfinga. Město Luxor, které se nachází na jihu Egypta, skrývá početné starověké artefakty, jako například chrámový komplex Karnak a Údolí králů. Egypťané jsou obecně považováni za kulturně a politicky důležitý národ Středního východu.

Geografie

Egypt je stát ležící na pomezí severní Afriky a jihozápadní Asie. Fyzicky tvoří Egypt východní část Sahary. Je tvořen vysoko položenou tabulí, rozdělenou údolím Nilu na západní část, tvořenou Libyjskou pouští a východní část, tvořenou Arabskou pouští. V jižní části Libyjské pouště se nachází náhorní plošina Džilf al-Kabír, která je se svojí průměrnou výškou 1000 m nejvyšším místem této pouště. V Libyjské poušti se rovněž nachází velké množství proláklin, přičemž v největší z nich, Kattarské proláklině, se v hloubce 137 metrů pod hladinou moře nachází nejnižší bod Egypta. Východní část Egypta tvoří Arabská poušť, která se rozprostírá od nilského údolí až k Rudému moři. Na rozdíl od Libyjské pouště je velmi hornatá. Pro tuto oblast jsou charakteristická suchá údolí, která se nazývají vádí. Pomyslný střed této oblasti tvoří řeka Nil, která protéká Egyptem od jižních hranic se Súdánem až na sever, kde ústí do Středozemního moře. Právě tato řeka, která na území Egypta dosahuje přibližné délky 1 600 km, dala vzniknout egyptské civilizaci. I v současné době žije v jejím údolí a deltě 99% obyvatelstva, které tak využívá pouze 5,5% rozlohy své země.

K Egyptu rovněž patří Sinajský poloostrov, který je ohraničen Suezským a Akabským zálivem. Sinajský poloostrov patří geograficky již k Asii. Jeho jižní část je hornatá a nachází se zde nejvyšší hora Egypta, Hora sv. Kateřiny.

Podnebí

Severní pobřeží u Středozemního moře má horká suchá léta a mírné zimy, kdy se objevují přiměřené deště. Průměrná teplota nejteplejšího července v Alexandrii je 26 °C, resp. 13 °C v lednu. Na rozdíl od většiny území zde nejsou srážky neobvyklé.

Luxor uprostřed země má velmi horká léta, kdy teploty běžně překračují 40 °C a krátké slunné zimy, kdy v nejchladnější části mohou teploty klesnout k ránu pod 10 °C.

Asuán na jihu leží takřka na obratníku raka a má klima nejteplejší z celého Egypta. Průměrná teplota letních měsíců přesahuje 34 °C, během dne mohou teploty vystoupit až na 47 °C, v noci neklesají pod 25 °C. Zimy jsou velmi krátké, slunné a teplé, s průměrnými teplotami 25 °C během dne, resp. 5-15 °C v noci. Asuán je jedním z nejsušších trvale obydlených míst na zemi, kdy se déšť nemusí objevit i několik let. Rovněž vlhkost vzduchu je velmi nízká, v extrému dosahuje pouhých 10%. Kromě všeho patří mezi nejslunnější místa na planetě, s více než 3800 hodinami slunečního svitu za rok se pohybuje na teoretickém maximu a zaujímá místo hned za severoamerickou Yumou, která má díky vyšší zeměpisné šířce a tím pádem delším dnům počet slunečních hodin 4000.

Pobřeží u Rudého moře má klima obecně mírnější, maximální teploty obvykle nestoupají tak vysoko, jako ve vnitrozemí, zato noci jsou tu teplejší, především v zimních měsících. Průměrná teplota nejteplejšího července v letoviscích Sharm el Sheikh, Hurghada, Marsa Alam je 34 °C, zatímco nejchladnějšího ledna 18 °C. Marsa Alam a Sharm el Sheikh mají vůbec nejteplejší noci ze všech egyptských měst a obecně nejkonstantnější klima, s malými teplotními výkyvy. Nejpříhodnější období pro návštěvu jsou měsíce březen a duben, resp. říjen a listopad, které průměrnými teplotami v rozmezí 26 °C - 29 °C připomínají léta ve Středomoří.

Fauna a flora 

Zelenou přírodu byste v Egyptě hledali marně. Egyptská příroda, to jsou hory, poušť a moře, avšak i v této sluncem vyprahlé zemi se nachází rozmanitá fauna i flóra.

Mezi významné rostliny, které zde můžete spatřit patří ibišek, z jehož květů připravují Egypťané velmi osvěžující nápoj karkadeh, vinnou révu či nepřeberné množství akácií. V úrodném údolí Nilu rostou fíkovníky, eukalypty, datlové palmy a samozřejmě se zde daří i bavlníku, rýži či rajčatům.

Egyptská fauna je pestřejší, ačkoliv v drsných podmínkách pouště žije jen omezené množství živočichů, kteří byli schopni se životu v této nehostinné krajině přizpůsobit. Velcí savci byli již v dávných dobách bohužel vyhubeni, dnes tedy můžete spatřit především stáda gazel, pouštní lišky, šakaly nebo hyeny. Gekoni, ještěrky, varani, agamy či chameleoni se vyskytují jak na pouštích, tak v údolí nilské delty.

Spojení „bohatá fauna i flóra“ můžete použít obzvláště pokud budete hovořit o životě v Rudém moři a věřte, že rozhodně nebudete lhát. Jeho korálové útesy jsou domovem nejen tisíců druhů barevných tropických ryb a dalších mořských živočichů, ale také zajímavě zbarvených mořských rostlin. Při tajuplných toulkách hluboko pod mořskou hladinu se můžete setkat i s mořskými želvami či žraloky černoploutvými – nebojte se, ti rozhodně po Vaší krvi netouží.

Celní a devizové předpisy

Do Egypta je zakázán dovoz potravin, alkoholu, pornografie, zbraní a všech druhů drog. Zcela zakázán je také vývoz památek a zlata v neopracované podobě. Pokud byste z Egypta vyváželi léky a podpůrné prostředky, připravte se na přísný režim kontroly. Nedoporučujeme vyvážet ani mušle a korály. Omezen je i vývoz alkoholu a tabáku či tabákových výrobků.

Zdravotnická služba v Egyptě

Zdravotnická zařízení v Egyptě jsou dvojího druhu ‑ státní a soukromá. Úroveň státních zařízení nepatří mezi nejlepší, naopak soukromá zdravotní řízení doporučujeme v případě problémů či zdravotních komplikací navštívit. Mějte na paměti, že za veškeré zdravotní ošetření v Egyptě se platí. Výjimkou jsou pouze nákladnější typy ošetření, které proplácí pojišťovna. Po příletu do ČR je nutno provést u pojišťovny vyúčtování na základě příslušných dokladů. DOPORUČUJEME UZAVŘÍT CESTOVNÍ POJIŠTĚNÍ v ČR.
Voda v Egyptě obsahuje jiné minerály, než na které jsme zvyklí, a proto se Vám může stát, že chytnete tzv. "faraonovu pomstu", což je průjem, na který nepomůže žádné černé uhlí ani Endiaron, Endiform a další české léky. Doporučujeme si zakoupit např. lék Antinal, který je dostupný ve všech lékárnách v Egyptě.

Očkování 

Ačkoliv leží Egypt na africkém kontinentě, očkování se nevyžaduje. Momentálně není ze země hlášena nutnost žádných preventivních zdravotních opatření.

Doporučujeme ověřit si nejaktuálnější informace o zdravotní a hygienické situaci v Centru cestovní medicíny v Praze či na libovolné okresní hygienické stanici ještě několik týdnů před odletem na dovolenou.

Kuchyně 

Základem egyptské kuchyně je rýže, pšenice, zelenina, skopové, kozí a jehněčí maso, kachny, husy, holubi, křepelky a čerstvé ryby.

Egyptská kuchyně je kuchyní arabskou a jako taková vylučuje vepřové maso a alkohol. Typickou egyptskou snídani tvoří fazole, vajíčka, nakládaná zelenina, džem a sýry.

Velmi oblíbené jsou polévky – zeleninová, rybí, čočková. K masu se kromě rýže nebo fazolí podává jako příloha čerstvá nebo nakládaná zelenina a pita, nekvašený chléb. 

Kořeněné maso (gyros, falafel, kebab, kofta) nebo ryby. Poslední chod tvoří ovoce (banány, pomeranče, fíky, guava či datle). Moučníky bývají velmi sladké. Obsahují hodně mandlí, ořechů a rozinek. 

Nápoje

V nabídce nápojů je místní pivo Stella nebo tmavá piva Marzen a Aswanli. Dále můžete okusit drahá zahraniční vína, nebo vína místní, která odhalíte podle názvu (Omar Chajjám, Pharaon, Nefertiti, Cleopatra, Rubis d´Egypt). 

Cestovní ruch 

Cestovní ruch je jedním z nejdůležitějších sektorů egyptské ekonomiky. Hlavními turistickými lákadly jsou tisíce let staré památky, kvůli nimž je Egypt světově proslulou destinací. Hlavními z nich jsou pyramidy a Velká sfinga v Gíze, chrám Abú Simbel ležící jižně od Asuánu, Karnacký chrámový komplex a Údolí králů nedaleko Luxoru. Hlavní město Káhira se může pochlubit Egyptským muzeem či mešitou Muhammada Alího. Turisty rovněž láká pestrobarevný podvodní svět Rudého moře. Podmínky pro potápění a šnorchlování jsou zde jedny z nejlepších na světě. Přímořská letoviska jako například Hurghada, Sharm el Sheikh či Taba navštíví ročně několik milionů turistů. 

Atraktivity cestovního ruchu v Egyptě

K významným cílům Egypta patří památky starověké civilizace, přímořská letoviska a přírodní atraktivity.

Starověká civilizace

Egyptská civilizace nám zanechala velké kulturní bohatství, nespočet cenných informací na zdech svých chrámů nebo na papyrech díky nejstaršímu písmu na světě – hieroglyfech.

Papyrus

Papyrus byla královská rostlina, jeho měkká hlíza sloužila jako potravina, jeho kořen sloužil jako palivo a jeho dřeň se používala k zápalné části pochodní. Papyrus byl však nejhodnotněji využíván v podobě bílého odolného papíru, na který se zapisovaly hieroglyfy. Jen díky tomu se dochovalo takové množství textů.

Hieroglyfy

Vznik starověkého egyptského písma se odhaduje na rok 3300 př. n. l., což z něj činí nejstarší písmo na světě. Egypťané původně vyvinuli písmo za účelem zaznamenávat zásoby pomocí obrázkového písma, dnes známého jako hieroglyfy. Na svém počátku měly pouze několik znaků, byly však používány více než 3500 let, a tak se z nich stal soubor s více než 6000 znaky. Poutavý vzhled vytvořil z hieroglyfů perfektní vzor pro nápisy jak v hrobkách, tak i ve chrámech. 

Mumifikace

Víra v posmrtný život vedla starověké Egypťany k dokonalejším způsobům uchování těla. To bylo umožněno právě díky balzamovacím technikám, které se používaly už před 3400 lety př. n. l., jenž byly určeny pro královskou rodinu a šlechtu. Balzamovači vyjmuli pomocí kovové sondy nosními dírkami mozek. Poté vyjmuli všechny vnitřní orgány, kromě srdce a ledvin. Vyjmuté vnitřnosti byly balzamovány samostatně a před pohřbem uloženy do 4 nádob (kanop). Poté bylo tělo pokryto vrstvou soli, ve které se nechalo 40 dní vysoušet. Potom tělo omyli, naolejovali a ovinuli vrstvami plátěné bandáže. Celý proces trval 70 dní. Tak bylo tělo připraveno k uložení do sarkofágu spolu s cennostmi, které měly sloužit zesnulému v jeho posmrtném životě. Sarkofágy byly přitažlivé svou výzdobou i bohatstvím v nich obsaženým. Po staletí byly cílem hledačů pokladů, kteří se do nich vloupávali a bez okolku je otvírali nehledě na těla, která v nich byla uložena.