Pivo ve starověkém Egyptě: Co pili faraoni a stavitelé pyramid?

Když se řekne Egypt, většině z nás se vybaví pyramidy, faraoni, chrámy a Rudé moře. Pivo by mezi prvními asociacemi pravděpodobně nebylo. Přitom právě tento nápoj měl ve starověkém Egyptě překvapivě důležité postavení.

Staří Egypťané pili pivo každý den, dostávali ho dělníci jako součást odměny za práci, objevovalo se při náboženských slavnostech a své místo mělo dokonce i v tehdejším léčitelství. Spolu s chlebem patřilo k základním potravinám egyptské společnosti.

A pokud jste někdy přemýšleli, zda si pivo dopřávali také lidé, kteří stavěli slavné pyramidy v Gíze, odpověď zní: ano. Jen jejich pivo vypadalo a chutnalo trochu jinak než to, které známe dnes.

Pivo nebylo jen nápojem

Pro staré Egypťany mělo pivo mnohem větší význam než pro dnešního návštěvníka posezení u sklenice vychlazeného piva.

Spolu s chlebem tvořilo jeden ze základů každodenního jídelníčku. Bylo výživné, obsahovalo obiloviny a pilo se v různých společenských vrstvách. Archeologické nálezy i dochovaná vyobrazení ukazují, že výroba chleba a piva spolu byla velmi úzce spojena – používaly podobné suroviny a pekárny s pivovary často fungovaly vedle sebe.

O tom, jak důležitá výroba piva byla, svědčí například model pekárny a pivovaru z hrobky vysokého úředníka Meketreho z období Střední říše. Dnes si jej můžete prohlédnout v Metropolitním muzeu umění v New Yorku.

Pivo tedy nebylo luxusem vyhrazeným faraonovi. Patřilo ke každodennímu životu obyčejných Egypťanů.

Pivo jako výplata? Ve starém Egyptě ano

Jednou z nejzajímavějších kapitol je spojení piva se stavbou pyramid.

Dělníci pracující na velkých státních projektech dostávali potravinové příděly, jejichž součástí byl chléb a právě pivo. V době, kdy neexistovala výplata v podobě bankovek nebo mincí, představovaly potraviny běžnou formu odměny za práci.

Podle British Museum dostávali dělníci pracující na pyramidách v Gíze denní příděl piva v množství přesahujícím několik litrů. Neznamená to ale, že by stavitelé pyramid trávili pracovní den opilí. Tehdejší pivo bylo významným zdrojem energie a výživy a mohlo se lišit obsahem alkoholu i kvalitou.

Pivo tak bylo současně nápojem, potravinou i součástí mzdy.

A právě nálezy spojené se stravováním a zásobováním dělníků patří mezi důkazy, které pomohly změnit rozšířenou představu o tom, že pyramidy stavěly obrovské zástupy otroků.

Jak chutnalo staroegyptské pivo?

Pokud si představujete dokonale čirý zlatavý ležák s vysokou pěnou, budete muset svou představu trochu upravit.

Egyptské pivo se od dnešního výrazně lišilo. Vyrábělo se především z obilovin, například ječmene a dvouzrnné pšenice neboli emmeru. Nepoužíval se chmel, který je charakteristickou součástí mnoha dnešních piv.

Výsledkem byl čerstvý fermentovaný nápoj, který se nemusel dlouho skladovat a mohl být zakalenější než moderní pivo.

Zajímavý experiment provedlo British Museum společně s odborníky na vaření piva. Pokusili se vytvořit nápoj pomocí surovin a postupů odpovídajících poznatkům o starověkém Egyptě. Výsledek podle nich rozhodně nepřipomínal nechutnou obilnou kaši, jakou si původně představovali. Naopak vzniklo osvěžující pivo, které jeho tvůrci hodnotili velmi pozitivně.

Takže pokud byste měli možnost přenést se na jeden večer o několik tisíc let zpátky, možná by vás tehdejší egyptské pivo překvapilo.

Jak se pivo vyrábělo?

Přesný způsob výroby se v průběhu tisíciletí měnil a archeologové jeho podobu stále zpřesňují.

Dlouho se například tradovalo, že Egypťané pekli speciální chléb, který následně rozmočili ve vodě a nechali fermentovat. Současné výzkumy však ukazují, že skutečný proces mohl být sofistikovanější.

Při experimentální rekonstrukci British Museum byly použity dvě části obilné směsi. Jedna se zahřála a druhá zůstala při nižší teplotě, aby byly zachovány enzymy potřebné k přeměně škrobů na fermentovatelné cukry. Obě směsi se následně spojily, přecedily a tekutina fermentovala v keramické nádobě.

Ať už se konkrétní metody v jednotlivých obdobích lišily jakkoli, jedno je jisté: Egypťané dokázali pivo vyrábět ve velkém a měli tento proces dobře zvládnutý.

Pivovary před více než 5 000 lety

Pivo se nevyrábělo pouze doma.

Archeologické nálezy ukazují, že už velmi dávno existovala také výroba ve velkém. Významné pozůstatky pivovarnictví byly objeveny například v Abydu, jednom z nejstarších a nejvýznamnějších měst starověkého Egypta.

Další důkazy o výrobě piva pocházejí z Amarny a dalších egyptských lokalit. Modely z hrobek zase zachycují jednotlivé fáze zpracování obilí a fermentace.

Pivo tedy nebylo okrajovou záležitostí. Jeho výroba byla součástí fungování egyptského hospodářství.

Pivo patřilo i k bohům

Ve starověkém Egyptě se každodenní život velmi úzce prolínal s náboženstvím – a pivo nebylo výjimkou.

S pivem byla spojována například bohyně Tenenet a důležitou roli hrálo také při slavnostech spojených s bohyní Hathor. Pivo se objevovalo jako obětina bohům i zemřelým a bylo součástí náboženských oslav.

Jeden z nejznámějších egyptských mýtů spojených s pivem vypráví o bohyni Sachmet. Podle příběhu byla její ničivá síla zastavena pomocí velkého množství piva obarveného tak, aby připomínalo krev. Sachmet jej vypila, opila se a její hněv ustoupil.

Pivo tak mělo ve starém Egyptě nejen praktický, ale i symbolický význam.

A dokonce se používalo jako lék

Další překvapení přichází z dochovaných lékařských textů.

Pivo se objevovalo jako součást nejrůznějších léčivých směsí. Podle historických pramenů existovala více než stovka receptů, ve kterých hrálo nějakou roli. Míchalo se s dalšími přísadami nebo sloužilo jako tekutina, kterou se léčivé přípravky zapíjely.

Samozřejmě to neznamená, že bychom měli staroegyptské léčebné metody zkoušet dnes. Ukazuje to ale, jak univerzální postavení pivo v tehdejší společnosti mělo.

Bylo potravinou, odměnou za práci, součástí slavností, náboženskou obětinou i ingrediencí v medicíně.

Pili pivo i faraoni?

Pivo nebylo omezené pouze na nižší vrstvy společnosti. Konzumovalo se napříč egyptskou společností a existovaly různé druhy a kvality.

Vyšší vrstvy měly kromě piva přístup také k vínu, které představovalo luxusnější nápoj a často se objevovalo při hostinách a slavnostních příležitostech.

Pivo ale rozhodně nebylo považováno pouze za „nápoj chudých“. Jeho význam byl natolik hluboce zakořeněný v egyptské kultuře, že se s ním setkáváme v každodenním životě, náboženství i pohřebních zvycích.

A co pivo v dnešním Egyptě?

Od dob faraonů se samozřejmě mnoho změnilo. Současné egyptské pivo už s hustším obilným nápojem starověkých Egypťanů mnoho společného nemá.

Přesto se s místním pivem během dovolené v Egyptě běžně setkáte, zejména v hotelových resortech a turistických oblastech. Mezi známé egyptské značky patří například Stella a Sakara. Konkrétní nabídka se liší podle hotelu a restaurace.

A tady už necháme hodnocení na vás.

Český ležák má přece jen pověst, se kterou se soupeří poměrně těžko. Na druhou stranu – po dni stráveném na pláži u Rudého moře může mít vychlazené egyptské pivo své kouzlo.

Tradice starší než pyramidy

Historie piva v Egyptě ukazuje, že některé věci spojují lidi napříč tisíciletími překvapivě snadno.

Pro staré Egypťany však pivo znamenalo mnohem víc než příjemný nápoj na konci dne. Bylo součástí stravy, hospodářství, náboženství i odměny za práci. Archeologické nálezy pivovarů a dochované modely výroby nám dnes umožňují nahlédnout do každodenního života civilizace, kterou si často spojujeme především s monumentálními chrámy, pyramidami a faraony.

A až si při příští dovolené v Egyptě objednáte u hotelového baru pivo, můžete si vzpomenout, že tradice jeho výroby má na březích Nilu historii dlouhou více než pět tisíc let.

Jen jedno už necháme na vás: chutná vám egyptské pivo, nebo si raději počkáte na české?